Každý den jsem trénovala jako o život. Ze začátku to nebyla láska, ale v pozdějším věku jsem si k vážné hudbě a houslím vypěstovala kladný vztah, který mě drží dodnes. Má oblíbená skladba je Vltava. Má touha vrátit se zpět k tomuto nástroji přetrvává. Mé přátelství s mým učitelem a vděčnost, kterou k němu stále mám, přetrvává. Byla to hudba, která byla mým domovem, stejně jako tanec, který mě bavil už od plenek. Cítila jsem to jako životní etapu, kterou chci zobrazit na svém těle, které mi vždy ukazovalo mé vnitřní pocity. Hudba byla stres, bylo to dospívání a byla také únikem před světem hádek, který jsem zažívala každý den. Svou hudbu jsem chtěla zaznamenat. Ne do notového sešitu, ale na sebe. Můj houslový klíč se srdcem. Ten, který otvírá lásku ke všemu a zároveň k ničemu. Ten, který otvírá lásku ke mně samé.
Uběhly dva roky jako voda. Můj svět se točil kolem školy a stresu kolem ní. Neměla jsem radost a nedokázala jsem se nikam posunout. Vše bylo až záhadně stálé. Páteční večery jsem trávila někde na baru se skleničkou. Z pátku se pomalu stal celý týden. Vypadalo to jako zábava, kterou si užívám, avšak když si to zpětně uvědomuji, bylo to spíše tiché volání o pomoc. Ten rok se nakonec všechno změnilo. Říká se, že pokud jste opravdu na dně, tak už to více nejde. Já si to dno zažila. Seděla jsem ubrečená v nemocnici se svou mámou, která se mě snažila zachránit. Nevím, pro koho to bylo těžší. Toho roku jsem si slíbila, že to už nikdy nezažiji. V té době jsem nevěřila na nic, natož na sebe, ale něco se zlomilo a já věděla, že si chci vytetovat další zápis na svém těle. Kromě toho, že jsem se narodila 7., je číslo sedm magickým číslem. Týden má sedm dní, je sedm divů světa, sedm smrtelných hříchů, v Bibli je sedmička použita více než pětsetkrát. Číslo sedm je absolutním symbolem celistvosti, dokonalosti a prozřetelnosti s emotivním nádechem. Říká se, že osoba, která má sedmičku si dává záležet na duševní práci, je vysoce citlivá, vnímavá, nezávislá, samostatná a miluje cestování a filozofování a k tomu jako bonus má skvělou intuici. Nejsem si jistá, jestli všechny tyto vlastnosti mám, ale toto tetování je pro mě malým symbolem štěstí.
Následující dva roky jsem se dívala dopředu. Vedle svého přítele jsem se snažila bojovně překonat všechny překážky, které si na mě někdo přichystal. Samozřejmě, že největší překážkou jsem vždy byla já sama, ale postupem času jsem si začala více věřit. V té době jsem žárlila na všechny okolo sebe. Neměla jsem se ráda, necítila jsem se jako žena, ale spíše jako malé dítě, avšak díky tomu, že jsem začala pracovat pro Vitalvibe a především pro Honzu a Lucku, jsem měla možnost si tento problém vyřešit. Spojila jsem se sama se sebou, s tou malou ublíženou holkou, která ve mě spala. Během této terapie jsem poznala i Karolínu, se kterou jsme se bavily v té době v čajovně, a já ji říkala, že bych si ráda nechala vytetovat jedno tetování, které mi už dva nebo tři roky leží v hlavě. Kája zběsile vytáhla telefon a řekla mi to samé. Obě jsme v jednu chvíli viděly to jedno totožné tetování. Když jsme se dosmály, zeptala jsem se jí, co jí to připomíná. Velmi nečekaně mi řekla, že něžnost nebo ženskou energii. Co vám budu povídat, bylo rozhodnuto. Za týden jsem měla tetování na ruce.
Na závěr bych chtěla říct, že jsem vždy byla zastáncem toho, aby každé tetování mělo svůj význam, ale po těch pár letech jsem svůj názor změnila. Pokud je někdo potetovaný od hlavy až k patě nesmyslnými obrázky, tak to neznamená, že to nakonec nemusí být jeho symbol osobnosti. Zní to dost krkolomně, ale myslím, že mě pochopíte.
