Aneta Pola

Moje prosba byla jednoduchá – Prosím, naučte mě jógu nejen jako fyzickou praxi, ale i jako duchovní nauku, kde pochopím, jak daný cvik vznikl, proč ho dělám a jaký na mě bude mít dopad. V tu chvíli mi přišel e–mail s doporučením na lektorku, která všechny tyto požadavky splňovala a stále splňuje. Není to pouze moje učitelka, ale i kamarádka, která mi zapáleně posílá články, řeší se mnou těžké životní situace a navzájem si se mnou vyměňuje všechny potřebné životní zkušenosti a informace, které mi usnadňují rozhodování v životě, stejně jako život sám.

Ahoj Anet, můžeš mi říct, jaká jsi byla, než jsi začala aktivně studovat a praktikovat jógu?

Byla jsem jiná, mnohem víc nejistá a měla jsem malé sebevědomí. Bála jsem se mluvit před lidmi a celkově jsem měla opravdu hodně strachů, které nebyly mnohdy ani moje, ale to jsem zjistila až později. Důležité pro mě bylo, v jaké společnosti se nacházím, protože jsem se chovala podle nich – byla společnost, kde jsem se cítila dobře, ale také byla společnost, kde jsem se cítila totálně nejistá. Později jsem zjistila, že to bylo tím, že jsem nevěděla, kdo jsem. A tím pádem, jsem se tak různě zmítala v energiích vnějšího světa. Teď je to ale jiné. Řekla bych, že tuším, kdo jsem. Respektive jsem na cestě k tomu, abych poznala to své já, a tím pádem jsem si mnohem jistější než dříve. Samozřejmě dělám chyby, ale to k životu a pokroku patří.

Jaké jsi měla pocity na první lekci jógy? 

Teď si to nedokáži vybavit, ale asi to byly velmi silné pocity, jinak bych se už na lekci jógy nevrátila. Nevím, jestli to bylo na první lekci, ale pamatuji si ten pocit, kdy se mi najednou z toho hrudníku odsunul strašně velký kámen a začalo se mi lépe dýchat. Najednou se uvolnilo mnoho věcí a já jsem konečně začala cítit svou bránici, která mohla volně dýchat. Dříve jsem měla hodně sevřený žaludek strachem, ale najednou se to všechno rozplynulo a já začala cítit energii v rukou. V té době jsem nevěděla, co to je, ale byl to strašně hezký pocit vnímat všechno skrze dlaně.

Co pro tebe znamená jóga?

Život, lásku, plynutí, sdílení. Všechno a nic. Jóga je součástí mého života a je to pro mě i způsob cesty. Dává mi to smysl.

Měla jsi někdy pocit, že jóga pro tebe není vhodná? 

Po psychické stránce určitě ne, jelikož mi hodně pomáhala a spíš mě podporovala. Po fyzické stránce jsem měla hodně velké problémy s krční páteří, takže si ještě teď k některým pozicím hledám teprve cestu, protože si musím dávat pozor na své zdraví. Samozřejmě ta cesta je u některých pozic delší, ale když to člověk dělá s láskou, tak to vždy povolí. Z osobní zkušenosti jsem měla například problémy v pozici střechy, kde jsem cítila, jak mi brní rty. Trvalo to strašně dlouhou dobu, a proto jsem tuto pozici necvičila. Vše se však zlomilo na lektorském kurzu, kde jsem tuto pozici cvičit musela, avšak ani tam mi to nebylo příjemné. Nevím, co se změnilo, ale teď už mi rty nebrní. V této pozici jsem však stále velmi vědomá a nebývám v ní dlouho. Prostě tam jsem, užiju si ji a odejdu.

Kdy a jak přišla myšlenka, že chceš být lektorkou jógy?

Uvažovala jsem nad tím už jako cvičenec v prvním roce. Říkala jsem si, že by to bylo hezké, ale necítila jsem to. Moje učitelky mě k tomu stále nutily, ale já jsem nechtěla, protože jsem cítila v sobě dost velký chaos na to, abych mohla vést lekce jógy. Po výpovědi v práci jsem řešila co dál a tohle mi přišlo naprosto přirozené. Začala jsem spolupracovat s jednou firmou a mezitím jsem si našla kurz, který pro mě byl v té době ideální. A pak už to tak nějak plynulo samo s impulsem, který mi říkal, že nechci dělat tuto práci, nechci být v této společnosti a chci žít jiným životem.

Jak vnímáš aktuální situaci v České republice? Líbí se ti, že většina studií se zaměřuje pouze na fyzickou praxi?

Já si myslím, že ostatní lektoři se na to zaměřují, protože to lidé vyžadují. Nemám úplně zkušenosti se zahraničními lekcemi, ale když jsem byla ve Španělsku, kde se hrálo na tibetské mísy v jógovém studiu, tak to bylo spíše nad rámec jógy. Tady si myslím, že je to proto, že lidé prostě přijdou, odcvičí a odejdou a to, že je tam Satsang a bude se zpívat, jim nepřipadá důležité. I když si myslím, že neví, o co přichází. Kdyby tam šli a cítili tu sílu a energii (a to by nemuseli ani mantrovat), tak by se jejich rozsah opravdu rozšířil. Nejenom na těle, ale i uvnitř. Myslím si, že například začít mantrováním není špatné (i když jsem měla na lekci i lidi, kteří se nechtěli připojit k mantře OM, protože to pro ně nebylo ještě přirozené). Řekla bych, že společnost potřebuje prostě delší čas k tomu, aby přišla na ty hlubší aspekty jógy, které není možné vidět na fyzickém těle.

Myslíš si, že je důležitá i spirituální část jógy?

Určitě to jde ruku v ruce. Jóga totiž není náboženství. Je z Indie, kde se vyznává hinduismus a buddhismus. Jógová praxe vznikla tady v Evropě, i když takové to duchovní pozadí a meditace vznikaly v Indii. Později se tyto dvě linie spojily a zjistilo se, že se vzájemně doplňují a podporují.

Chtěla jsi někdy vycestovat za jógou do zahraničí? Například do ashramu.

Poslední dobou o tom, čím dál tím víc uvažuji. Předtím to tam nebylo, ale postupně to přichází víc a víc.

Jak tě jóga změnila?

Dala mi vědomí sebe, díky kterému dokáži procházet svým životem ladněji než předtím. Když se tak nad tím zamyslím, tak už vlastně nerozlišuji, co je jóga a co je moje životní filozofie, a co jsem vyčetla v knihách. Je to způsob života, který mi pomáhá jak po fyzické, tak psychické stránce. Například když se potřebuji uklidnit, tak se navracím k pohybu a vnitřnímu dýchání, které je pro mě přirozené. A to mě učí jóga.

Co bys doporučila lidem, kteří nad jógou uvažují? 

Aby se zbavili strachů a předsudků z lekcí. Aby neříkali, že nejsou ohební a celkově se nepodceňovali, protože to je ta cesta jógy, kterou se vydají a mohou ji rozvíjet. Upřímně jóga se stejně většinou cvičí se zavřenýma očima, takže se na ně nikdo nebude dívat, a proto nemusí mít strach. Spíš je to o tom jejich vnitřním pocitu – aby si našli lektora, který jim vyhovuje, který cvičí bezpečně, kterému mohou věřit, a u kterého se mohou uvolnit díky té lekci, na které bude příjemná atmosféra. Také doporučuji si vyzkoušet více lektorů, protože každý vede svou lekci jinak. Takže zkoušejte a buďte odvážní 🙂

A můžeš mi říct, kam můžeme přijít na tvoji lekci?

V Brně cvičím pravidelně každé pondělí a středu ve studiu Yoga Lokah a k tomu se jednou, dvakrát zastavím v Novém Jičíně do welness centra (obvykle v neděli dopoledne).

Díky za rozhovor.