Září

Začíná podzim a dnes je 11. září. Září obvykle značí nové začátky, nový školní rok, nové předsevzetí, nový semestr. Září se vlastně řadí mezi ty stresující a zároveň idealistické měsíce, které vyvolávají naději a zároveň i zoufalost.

A co je pro mě září?

Je to nový pohled na svět, který mě nestresuje každý den. Učím se, poznávám nové věci a snažím se všechno rozdýchat. Překonávám se a nepotřebuji stát na hlavě, dělám chyby a nevadí mi to.

Jak to bylo do září?

Co bylo, bylo.

Co jsem si uvědomila?

V poslední době jsem se snažila o mnoho věcí. Především splnit kvóty mého okolí. Chtěla jsem novou práci, chtěla jsem psát knihu, chtěla jsem pokrok ve svém životě. Místo toho jsem dostala pořádně plný talíř stresu, hádek a nenávistí vůči sobě i okolí. No a jak to mohlo dopadnout? Naprostý kolaps! Jak jsem již psala, člověk se obvykle změní, pokud si sáhne na dno, a to byl můj případ. Zdravotně jsem na tom nebyla nejlépe, stres jsem stále zadržovala v sobě, ale začala jsem to řešit. Důležité bylo být v pořádku, protože pak bude v pořádku vše ostatní.

Jak to tak bývá, když se o něco zajímáte, poznáte najednou plno lidí, kteří o tom hodně vědí. Strýček náhoda, že? I mně se to stalo, začala jsem se zajímat o sebe a to mě přivedlo na cestu alternativní medicíny, jógy a stravování. A co jsem si vlastně uvědomila?

Nikdy jsem nebyla soutěživý typ a jógy jsem se bála. Každý ji prezentoval jako těžké cviky, stojky na rukou, podivně zamotané ruce a nohy. To mě trochu odradilo, ale šla jsem do toho. Už to bude měsíc a můžu říci, že o tom to vůbec není. Nevím, kde se v našich hlavách vzala ta neúprosná představa toho, že jedině rychlý pokrok, je ten správný a že překonávat se nad vlastní síly, abychom dosáhli cíle, je to nejlepší, co můžeme udělat. Jsme netrpělivý a snažíme se urychlit proces, který urychlit nejde. Chceme výsledky teď a tady, nejlépe si je zdokumentujeme, aby všichni viděli, že na to máme. Bohužel pokud se vystavujeme takovému stresu, tak i naše tělo bude napjaté. A to je špatně, protože nikdy nic nepovolí, pokud tam bude nátlak. A takoví jsme i my. Ne nadarmo se říká: “Netlač na pilu.” Bezhlavě se vrháme za úspěchem, který nám neuteče. A vůbec, co je to úspěch? Sláva, peníze, majetek? Každý si úspěch představuje jinak. Pořád potřebujeme překonávat nějaký “level”, měřit se podle nejrůznějších “pravítek”, které nám určují, jak moc jsme “úspěšní”. Naše hodnota, jsou naše peníze. Pokud si něco nezaplatíme, nevážíme si toho. A přitom nejlepší věci jsou zadarmo.

Co si z toho vzít?

Zkus správně dýchat.

Nehoň se za štěstím, buď šťastný, ono to přijde.

Važ si věcí kolem sebe.

Važ si sám sebe.

Vše má svůj čas.