Poslední dobou mám čím dál tím větší radost. Nejen ze sebe, ale i z vás. Těší mě vaše milé zprávy, které mi píšete po večerech a já na ně s ještě větší radostí odpovídám. Kdyby to bylo možné, ráda bych se s každým z vás potkala, protože i váš příběh, může být inspirativní a zajímavý.
Obvykle když se mě někdo zeptá, jak mě to napadlo založit si blog a psát, napadají mě tři věci. Zaprvé – ve sprše, tam vždy chodím, když nemám inspiraci. Pustím na sebe studenou vodu, a to vám povím, jak rychle se vám zapálí v “kebuli”. Zadruhé – protože jsem prostě moc chtěla. Zatřetí – protože mě k tomu dokopal můj přítel, který se mnou každý den pracuje, věří v mé nadání a snaží se mi dávat pořádnou lekci, abych věděla, že nic není zadarmo a vše se musí pořádně vydřít.
A jak jste mohli vytušit podle fanpage, snapchatu a podobných sociálních sítí, právě se nacházím na horách, kde jsem absolvovala opravdu těžkou túru na Sněžku. Jediné v čem mě tato túra utvrdila je, že nejsem žádná bábovka, a že když chci, tak zatnu zuby a jdu si za svým cílem. Toto je velmi důležitá vlastnost i pro vaši práci. Proto i vám doporučuji se vydat do hor a zažít pořádný výšlap.
Jako druhou věc, která je k tématu, bych zmínila, že jsem si na Sněžku vzala i svou knihu O psaní (S. King), kde jsem si přečetla velmi důležitý odstavec: “Psaní je osamělá práce. Když u sebe máte někoho, kdo ve vás věří, může to znamenat opravdu hodně. A nemusí vás kdovíjak opěvovat. Obyčejně stačí, když prostě věří.” A toto platí ve všem, pokud za vámi stojí kdokoliv, kdo vás má rád, můžete se vždy spolehnout, že dostanete opravdu velkou motivaci začít, pokračovat v tom, co vás baví a naplňuje.
Tak nezapomínejte na věnování a poděkování těm, kteří za vámi stojí celou dobu.
Díky!
Super, všechny články jsou opravdu skvělé. Zajímalo by mě, jestli je pro tebe důležité to, zda tě lidé čtou, nebo píšeš pro sebe. Děkuju za odpověď 😉
Ahoj,
především píšu pro sebe, jelikož zastávám ten názor, že máme dělat věci, protože nás baví a ne, protože z toho budeme něco mít. Samozřejmě to, že mě někdo čte, mi dělá velkou radost a motivuje mě to psát dál, ale není to pro mě to hlavní.
Tereza