Už dříve, kdy moje srdce prahlo po literatuře, jsem si představovala, jak jednoho dne nebudu žít příběhy svých hrdinů, ale ten svůj. V tu chvíli jsem se snažila změnit každý okamžik, abych dosáhla svého cíle. A teď je to tady a já nevím, co psát. Hloupé? Ne.
Říká se tomu začátek, spisovatelský blok, nebo také strach. Strach, že nebudu tak skvělá, jak si to přestavuji já i vy. Mnoho skvělých témat se tísní v mém poznámkovém bloku a já si je nechávám pro sebe pod polštářem a každý článek si vymýšlím v noci, jelikož jsem jako sova, která v noci nespí.
Ale z druhé strany se stále přesvědčuji, že každý musí někde začít a jestli je toto můj začátek, tak ať je jakýkoliv, jelikož každý stále dospívá, mění se a zdokonaluje, a proto moji milí čtenáři, vám představuji svůj první článek, který mi za pár let někdo ukáže, a já se zasměji a budu rudá jak rajče, ale pyšná na to, že jsem svůj strach překonala a začala dělat něco pro svůj sen.
